Nový Zéland, souostroví osídlené před necelými tisíci lety zámožnými mořeplavci z kmene Maorů, si možná ještě nezvykl na přítomnost lidí. Zasněžené vršky hor (v červenci ráj snowboardistů), vulkanické pláně a lesy s prehistorickými stromy a vlastně celá země připomínají časy, kdy se příroda nenechala podrobit. Podrobovala si ale ty, kteří se nebáli do ní proniknout.
Nový Zéland, vzhledem k pozdnímu objevení se na mapě světa a vzhledem k vzdálené poloze vůči Britskému impériu, byl předurčen stát se útočištěm těch, kteří se necítili dobře v jiných koutech světa. Kolonizátoři si tak představovali, že zde budou vést rajský život a věnovat se nejen vodním sportům, rugby a barbecue. Obyvatelé Nového Zélandu nicméně, tváří v tvář výjimečně přívětivé přírodě, dokázali dosáhnout pokrokového způsobu života a nastolit společenské zákony, kterými předstihli celý svět. Tak tomu bylo v případě volebního práva žen, které jim bylo uděleno již v roce 1893. Všechny tyto charakteristiky nenasvědčují tedy tomu, že by se zdejší populace uzavírala před světem. Naopak, cizinci jsou tu hrdě vítáni. Představují jakési pouto s ostatním světem. V Aucklandu, s jeho mírným podnebím a s mořem plným plachetnic, se nikdy necítíte izolováni od okolního světa. Není tedy pochyb o tom, že kromě četné fauny a flory, Nový Zéland oplývá lidským šarmem, díky kterému se stává přitažlivým.
Zpět k úvodu...
Jazyk 
