Hlavní město ležící v nadmořské výšce téměř 3000 metrů, milion a půl obyvatel ve výšce v Quitu. Ekvádor patří mezi ony země extrémů, které leží na pobřeží Tichého oceánu.
Pokračovat ve čtení
S třiceti vulkány, špičatými horami, trhy probíhajícími na úbočí kopců, tato země se nemůže chlubit takovým přílivem turistů jako někteří její sousedé. A to je výhoda pro ty, kteří hledají autentičnost Latinské Ameriky. Největší město země, Guayaquil, je rovněž homérským přístavem, jedním z nejdůležitějších na světě, který je dalším svědectvím o jiném životě národa sněhu a soli.
Země, již na Ekvádor překřtili vědci vracející se z mise, výzkumné pole pro pozorovatele různých povah (mezi nimiž Charles Darwin, který píše o Galapágách), vždy přitahovala cizince. Samozřejmě především Španěle, kteří vyhnali Inky. Všichni zůstali oněměle stát při pohledu na zrcadlící se jezera, sirníkové laguny, Andy s tajemným šarmem. Pomalu se v tomto regionu, kde vše roste téměř samo od sebe, rozšířily sady. A města s koloniální architekturou se stali páteří této země.
V této velmi katolické zemi během roku probíhají procesí na svátek Všech svatých, úžasné slavnosti dušiček, při kterých probíhají čilé úlitby. Vše se v tomto převzatém náboženství mísí, svaté texty a indiánské zvyky. To vše se mísí v zemi, která není schopna si vybrat mezi minulostí a současností, mezi tradicí a modernitou. Ekvádor leží ve středu. A to v každém slova smyslu. Země rozumných rozměrů, i tak ale pětkrát větší než Česko, umožňuje návštěvníkům navštívit ji celou, aniž by museli oželet příliš mnoho památek. A na nábřeží, na břehu v Guayaquil, které je pro toto ekvádorské město tím, čím je Promenade des Anglais pro Nice, si můžeme představit linii, jež protíná Zemi. A svět dělí na dvě části. Máte pocit, jako kdybyste se ocitli uprostřed věcí.
Zpět k úvodu...