Itálie je mysteriózní. Asi ne jen díky tajným receptům na těstoviny s gorgonzolou či výtečné antipasti. Ale jak se mohla říše, která svými armádami obsadila zhruba před dvěma tisíci lety skoro dvě třetiny světa, stát královstvím sladkého "Dolce Vita".
Pokračovat ve čtení...
Kdo navštívil Řím, brzy poznal, jak moc k antické kultuře patří i "Savoir vivre". Divadla, lázně, stadiony. Od té doby, co Etruskové položili na sedmi vrcholcích základní kámen nové civilizace, přitahovala Itálie znovu a znovu umělce, kteří dobře věděli, jak naložit se svým časem na pozemské pouti. Třeba to nějak souviselo i s podnebím. A určitě i s vírou v estetické hodnoty. Itálie miluje krásu. Jinak se prostě kouzlo města, jakým je Florencie, nedá vysvětlit - kouzlo města, které v době renesance načerpalo svůj půvab snad ze všech dobových architektonických podnětů. A spolu s dalšími městy, v prvé řadě s Benátkami, se zapletlo do bojů o nejčistší eleganci. Mezitím však nadlouho vyhrával Milán, svatyně módy. Itálie se postupně rozvíjela především kolem svých početných center, z nichž každé probouzí jiné vášně a akcentuje jiné trendy. Italská kuchyně láká od severu k jihu svou vlastní výjimečnou vůní, kterou jinde nenajdete. A co potom toulky dálavami Toskánska, kde se vinné hrozny s rozkoší nechávají rozmazlovat jasnými slunečními paprsky! Nebo procházky u Středozemního moře, na sopečné půdě, kde se daří olivovým hájům. Celá země je mozaikou výjimečných emocí.
Zpět k úvodu...