Je malá šance narazit na trapery s vyčiněnými kůžemi, na Eskymáky provozující své tance v kruhu nebo na stáda karibu s vroubkovanými parohy v okolí Montrealu, Toronta či Vancouveru. Stačí však vyrazit po silnicích postavených podle pravítka a hned se ocitnete v Kanadě, jakou znáte z legend. Kus světa vytvořený dobrodruhy a pro dobrodruhy.
Pokračovat ve čtení...
Z těchto mýtů si ve městě žijící Kanaďan ponechává pohostinnost pionýrů a vřelost těch, kteří znají mrazivé počasí. Na první pohled se kanadská města málo odlišují od měst ve Spojených státech. Mrakodrapy z kovu a betonu, předměstí, kde dochází k prolínání etnik. Avšak Kanada má hodnoty, které její jižní soused postrádá. Umístěný mezi Tichým oceánem a obřími Whistlerovými lyžařskými centry má Vancouver svůj vlastní způsob života. Hyperaktivní, ale pozoruhodně jemný. Ve dvojjazyčném Montrealu jste nutně stále konfrontováni se zvláštním temperamentem. Místo, kde se střídají a prolínají kultury, festivaly, divadelní a taneční představení. Jak si mohla země javorového listu udržet svůj příjemný styl života, dokonce i v těch nejlidnatějších místech? Nepochybně díky své mentalitě. Odmítnutím bombastičnosti. Do Kanady stojí za to přijet v jakémkoli ročním období. Dokonce i zima, kdy teploty dosahují extrémů, konkuruje babímu létu. Když Toronto zasype sníh, obrovská podzemní obchodní centra, opravdová celá města pod povrchem, kypí životem dnem i nocí. A muzea zahanbující svou bohatostí i starou Evropu jsou oázami uprostřed ledových ulic. Před více než stoletím se v Kanadě otevíraly první národní parky. Od té doby jich můžeme napočítat téměř čtyřicet. Je to známka, že její obyvatelé si uvědomují nutnost uchovat celosvětové dědictví. Návštěva Banffu, Yoho nebo Jasperu, tří nejvýznamnějších přírodních rezervací, je nezbytná k tomu, aby člověk pocítil rozměry této země. Neboť dokonce i v nejvíce obydlených částech Kanady, tradice půdy je to, co mají všichni společného.
Zpět k úvodu...
Jazyk 
