Třináct let demokracie! V mnohém ohledu je Jihoafrická republika mladou zemí, která prožívá permanentní proměnu. Je to země, která v barvách, jazyce i v minulosti stále ještě hledá svoji identitu.
Pokračovat ve čtení...
Pestrý stát, jehož život pulsuje rychlým tempem, může na své rozloze jednoho milionu kilometrů čtverečních nabídnout více než jen písečné pláže a obrovské stepi na severu svého území. Mys dobré naděje, legendární cíl námořníků, ční nad místem, kde se střetávají dva oceány. Není divu, že tu vzniklo město, jehož životní úroveň je inspirací pro celý zbytek země. Je to věrný obraz zářící Jižní Afriky. Panuje tu mírné klima, jež však nevylučuje ani žár nočních oslav. A především možnost, jak co nejpříjemněji navázat kontakt s obyvateli, kteří skoro jako by čekali na to, aby mohli stavět kulturní mosty. Nelson Mandela, po desetiletí politický vězeň a později první prezident osvobozené vlasti, chtěl z Jižní Afriky udělat modelový příklad, motor pro celou Afriku. Nyní tuto úlohu převzala městská mládež, pro niž se apartheid stává stále více a více abstraktním pojmem. Je to pestře promíchaná generace. DJ's, kteří znovu oživují starou kulturu xhosa a zulu. Potomci Búrů, kteří vyučují na renomovaných univerzitách, že historie Afriky se nepočíná až po příjezdu evropských lodí k africkým břehům. A kdo opustí silnice na pobřeží, má možnost zakrátko obdivovat jednu z nejvelkolepějších oblastí světa: obrovský Krugerův národní park, nekonečné vinice a zemi, jejíž skvělé podloží (Jižní Afrika dodává 20 % z celkové světové produkce zlata) napovídá mnohé o tom, co se pak nahoře kuje.
Zpět k úvodu...
Jazyk 
